Zážitek s kakaem, který začíná dávno před námi a končí úplně jinak, než čekáte.

Hudba a kakao ke mně přišly v období, kdy jsem je sama nejvíc potřebovala.

Ve 29 letech mi byla diagnostikována agresivní forma rakoviny a já jsem začala hledat způsob, jak tím vším projít nejen fyzicky, ale i vnitřně. Nechtěla jsem zůstat jen v režimu „zvládnout to“, ale najít si v tom i prostor, kde se můžu na chvíli zastavit, nadechnout a zpracovat vše, co se děje.

Postupně ke mně přišel zpěv, kytara a kakao, které se staly důležitou součástí mé každodennosti.

Po ukončení léčby a rodičovské jsem se vrátila zpátky do pracovního režimu a vstoupila do businessově orientovaného korporátního prostředí. Bylo velmi výkonově nastavené a já jsem měla silnou potřebu si po několika letech doma dokázat, že můžu ještě něco přinést. Po dvou letech to ale vedlo k absolutnímu vyhoření i přesto, že jsem byla součástí skvělého týmu a mohla spolupracovat s úžasnými lidmi.

Na tuhle zkušenost pohlížím hodně pozitivně a jsem za ni opravdu vděčná. Poznala jsem, jak funguje tým, zodpovědnost i tlak na výkon, a kam to všechno může vést, když si člověk neuhlídá vlastní hranice.

Díky tomu jsem dnes tady. Hudbu, kakao a prostor pro zastavení vnáším do zážitků, které sdílím s ostatními. Vytvářím chvíle, ve kterých se člověk může na chvíli vrátit k sobě — podobně, jako to kdysi pomohlo mně.

Hudbě se věnuji i autorsky pod jménem Aveline Moore, kde dávám prostor své vlastní tvorbě a kreativitě.